Původní domovinou této dřevině je úpatí pohoří Himálaj, kde se postupně rozšířila do Indie, Arábie i Afriky. I díky svým blahodárným účinkům na lidský organismus se její kultivary postupně dostaly snad do celého světa. Primárně se této dřevině daří hlavně v suchých a písčitých půdách s minimem ročních srážek.
Její využití je velmi široké a jedná se o druh rostliny, ze které je možné využít vše od listů po kořen. V některých oblastech dokonce patří mezi základní složky jídelníčku. Moringa se ve své domovině pěstuje primárně pro listy, které jsou důležitou potravinou pro tamní obyvatele. Je možné je konzumovat v syrové formě nebo tepelně upravené jako součást polévek a omáček. Listy obsahují vysoký podíl vitamínů, minerálů a proteinů. V případě nadbytku se listy sušší a drtí na prášek, který je pak hojně konzumován jako doplněk stravy. Pochutnat si na něm mohou i děti a kojící matky.
Moringa však nemá pouze listy, které je možné několikrát do roka sklidit. Podobně je tomu i s plody, které připomínají lusky a sbírají se ještě nezralé na indickém subkontinentu. Tyto lusky se připravují obnovně jako u nás velmi oblíbené fazolové lusky. Oblíbené jsou i ve světě a proto se konzervují a prodávají všude možně. A pak jsou tu semena, která se sklízejí u zralých plodů a chutí tak trochu připomínají ořechy. Ze semen je též možné připravit kvalitní olej, který se požívá nejenom ke kulinářským účelům, ale i jako cenný pomocník v kosmetice nebo farmacii.
Lidové léčitelství poukazuje na přínosné moringa oleifera účinky. Má široké spektrum využití a její pravidelné užívání pomáhá při poruchách trávení nebo jako lék při projevech bolesti. Zralá semena zase snižují horečku a působí protizánětlivě. Listy jsou zase známé pro své účinnosti v boji proti kurdějím. Zkrátka se jedná o všelék, který se pomalu ale jistě dostává i na pulty našich obchodů.