Klíčení semen ke konzumaci
V poslední době se stále častěji setkáváme s nárůstem zájmu o klíčení semínek. Není to však žádná novinka a výjimečný biologický objev, jde o tradici, jejíž kořeny sahají do doby několika tisíc let před narozením Krista.
Celá obilná zrna a plody luštěnin patří k základním potravinovým zdrojům odnepaměti a lidé se je snaží využít co nejvíce efektivně. A právě efektivita je tím hnacím motorem, proč se dnes tak úspěšně prodávají semena v BIO kvalitě a různé nakličovací pomůcky. Klíčení není nic složitého, zvládnou to i děti a s trochou šikovnosti vám vzejde cokoli, počínaje řeřichou přes slunečnici, až třeba k cizrně a fazolkám mungo.
Naklíčená semena se řadí mezi tzv. superpotraviny, je v nich tolik aktivních látek pro výživu a regeneraci organismu, že se konzumují jen v malém množství. Stačí polévková lžíce denně, aby si ze semen tělo odebralo dostatek vitamínu C, vitamíny B a E, karotenoidy, zelené barvivo (chlorofyl), mnoho minerálních a stopových prvků a živých enzymů.
Namáčení luštěnin
Možná si pamatujete reklamní slogan, že některé prací prášky odstraní nečistotu z oděvu i bez namáčení. To se však nevztahuje na luštěniny. Nejde samozřejmě o nečistotu, té se zbavíme proplachováním v cedníku, ale ve hře je stravitelnost a využitelnost živin.
Moudří lidé při jejich přípravě postupují tak, že před vařením luštěniny namočí do vlažné či studené vody (nesmí být horká) a takto ponořené je ponechají ve vodě 8 – 12 hodin. Ideální je to přes noc a někdy (hlavně v horkých letních dnech) se vyplatí vodu po několika hodinách vyměnit za novou.
V průběhu namáčení se z plodů uvolní problematické lektiny, tím se sníží nadýmavost a zvýší stravitelnost. Zároveň započne klíčící proces, aktivují se živé enzymy a začnou se rozkládat složité cukry a bílkoviny na lépe stravitelné dílčí složky, které potřebuje rostlina ke svému růstu. Tím pochopitelně poslouží klíčící proces i nám, strávníkům.
