Změna stravy - práce na sobě

Proč na sobě zapracovat z hlediska stravy

Na tuto otázku si jistě každý z vás dokáže odpovědět sám: „No přece kvůli vlastnímu zdraví“. Ale i přesto se mnozí z nás nakonec přikloní k vyjetým kolejím, které tu desítky let brázdili lidé před námi, aniž by si uvědomovali úskalí svého počínání. Jakým nešvarům bychom se měli ve svém zájmu vyhnout v první řadě?

Bílé jedy – patří sem bílý (hlavně řepný) rafinovaný cukr a pšeničná, žitná či ječná bílá necelozrnná mouka. Jedy se jim říká proto, že postrádají většinu živin (minerálů, stopových prvků, některých vitamínů), dodávají tělu jen „prázdnou“ energii a k jejich metabolizaci (aby nezpůsobovaly překyselení) naopak tělo musí sáhnout do vlastních uložených minerálových rezerv. A když se tento proces odehrává dlouho, minerály dochází, tělo přestává přirozeně fungovat, přichází nemoci, bolest, utrpení, a mnohdy předčasná smrt.

Nedostatek vlákniny – v přírodě existuje dostatek přirozených zdrojů, které po staletí živily miliony lidí. Jde především o stravu rostlinného charakteru, s vydatným obsahem vlákniny. A právě vláknina je nesmírně důležitá nejen pro samotné zažívání a pro pravidelné vyprazdňování, ale má vliv na nervovou soustavu, srdečně cévní systém, imunitu, ideální váhu, ale i na psychiku.

Tato zdánlivá drobnost má ovšem i obrovský dosah na fungování celé společnosti. A proč? Rostlinných pokrmů (např. pomazánky z cizrny či fazolového guláše s celozrnným (např. grahamovým) pečivem se totiž nemůžete přejíst – vláknina vám vždy řekne: „dost!“. Budete sytí, spokojení, přijmete dostatek živin a vše bude ve vašem těle fungovat přirozeně.

A co se stane, když k vepřové pečeni budete přikusovat žitný necelozrnný chléb, nebo když si dáte „párek v rohlíku“? Sníte toho více, než je vhodné, zbytek sacharidů se uloží do podkožního tuku a nedostatek vlákniny způsobí zažívací potíže – především zahnívání masa v tlustém střevě. Budete-li si takto počínat dlouhodobě, naberete na váze a zcela jistě se objeví některá z civilizačních chorob.

Vsaďme tedy ve vlastním zájmu na celozrnné obiloviny (špaldovou či žitnou celozrnnou mouku, jáhly, pohanku), luštěniny, ořechy a semínka, rostlinné oleje lisované za studena, čerstvé (případně sušené i mražené) ovoce a zeleninu – tím rozhodně nic nepokazíte, ba právě naopak, více se přiblížíte sami sobě.