Teplotní vliv potravin

Víte, proč to mnoho lidí táhne v zimě do cukráren a proč si v létě naopak raději dopřejeme bílý jogurt nebo čerstvý zeleninový salát? Na tuto otázku je jednoduchá odpověď, a sice ve hře je teplotní vliv potravin na lidský organismus. Tradiční čínská medicína a zčásti i makrobiotika s těmito vlivy pracují zcela běžně a umí srozumitelně vysvětlit, proč právě ten či onen pokrm v létě odmítáme a v zimě naopak vítáme.

Cukr organismus zahřívá a uvolňuje, sůl naopak stahuje a ochlazuje. Jestliže si tedy dopřejete ovocný koláč, v zimě vás perfektně zahřeje. A kdybyste to v zimě přehnali s celerovou šťávou (ze syrového celeru, nikoli např. smaženého), brzy zjistíte, jak je vám nevolno, a i přes vrstvu silného svetru a kabátu je vám zima – je to tím, že celer obsahuje značné množství sodíku.

Naši předkové znali teplotní vliv potravin mnohem lépe, než mnozí současní výživoví poradci, například věděli, že vepřové maso poměrně značně ochlazuje tělo, takže si k němu dopřávali silně zahřívající křen nebo hořčici, a k vepřové s knedlíkem přidávali velkou porci vařeného zelí s cukrem a octem, jelikož cukr a ocet silně prohřívají.

Teplotní vliv potravin bychom tedy neměli podceňovat, protože u nás, v mírném pásmu je poměrně velký teplotní rozsah mezi létem a zimou, na rozdíl od Středomoří nebo tropů. Všimněte si také, že klasická středomořská strava doslova staví na olivovém oleji, který silně ochlazuje, a konzumuje se tu celoročně mnoho čerstvé zeleniny, která má rovněž ochlazující tendenci. My ale nežijeme ve Středomoří, právě proto je rozumné v zimních měsících mít na talíři větší podíl vařené stravy a zahřívajících potravin a v létě více syrových a ochlazujících.

K zahřívajícím potravinám a koření patří například skořice, hřebíček, chilli, zázvor, vlašské ořechy, kuřecí maso, cibule, křen, hořčice, brambory a obecně většina tepelně upravených jídel. K ochlazujícím řadíme zakysané mléčné výrobky (jogurt, tvaroh), syrovou zeleninu a ovoce, rostlinné klíčky a zeleninové šťávy.