Nabídl vám někdo k obědu bulgur a vy jste zdvořilostně odmítli, ovšem spíše z důvodu, že nevíte, oč se jedná? Plně vaše rozhodnutí chápeme, protože není rozumné slepě přijímat čísi rady a vždy je žádoucí si je ověřovat. Jak tedy zní odpověď na otázku „bulgur co to je“?
Bulgur je v podstatě obilovina. Vyrábí se z celozrnné pšenice tím způsobem, že se nejprve předvaří a poté nadrtí na menší kousky a nechá usušit. Proces předvařování tak zajistí, že není nutné bulgur namáčet, jako když vaříte celá pšeničná zrna. Postačí jej pouze krátce povařit. Někomu stačí vaření po dobu dvou minut a ponechání bulguru pod pokličkou, kde za dvacet minut dojde, někdo dává přednost delšímu varu, zhruba 15 minut. Každopádně jej není nutné vařit dlouhé hodiny, anebo dokonce v tlakovém hrnci.
Bulgur na sto způsobů
Za socialismu běžela v televizi reklama s podtextem „Kuře stokrát jinak“. O bulguru bychom to mohli prohlásit rovněž. Existuje „sto a jeden způsob“, jak jej přidávat jako přílohu ke slaným a sladkým pokrmům, kupříkladu k zeleninovému salátu, do rajské polévky, do zeleninového či žampionového rizota, k plněným paprikám, k vaječné omeletě s bramborem, k nádivce či k těstovinám. Z bulguru snadno zhotovíte palačinky nebo lívance, můžete jej i zapékat s cuketou, s kapustou nebo na sladko se švestkami, smíchat se sušenými rajčaty, přidávat ke kuřeti na kari a mohli bychom vyjmenovat mnoho další chuťových variací.
Zdravotní přínos bulguru
S bulgurem nelze šlápnout vedle, jestliže hledáte řešení s celozrnnou obilovinou, lehce stravitelnou a rychle připravenou. Celozrnná pšenice je velmi sytá a výživná, obsahuje vitamíny a minerály, co v pečivu z bílé mouky nenajdete, a navíc dodáte do organismu vlákninu, která snižuje u jídla glykemický index, brzdí přejídání a udržuje ve správné funkci zažívací trakt, především tenké a tlusté střevo. Už tedy víte, co je bulgur, a nejen to, umíte si zároveň představit zařadit jej do svého stravovacího plánu.