Na Internetu a v jiných médiích, případně v komunikaci s lidmi, kteří se zabývají výživou, se můžete poměrně často setkat s termínem „superpotravina“ nebo „superfood“. Výraz „super“ v tomto případě znamená vyšší stupeň prospěšnosti našemu organismu v podobě koncentrovaného množství živin, ať už se jedná o původní nezměněnou podobu, anebo jde o výtažky, čajové směsi, rozemleté, rozdrcené části na prášek, či ve formě tablet.
Co spadá do této kategorie – jsou to kupříkladu všechny druhy ořechů a olejnatých semen, např. vlašské či lískové ořechy, kešu, para, nebo makadamové oříšky, mandle, arašídy, slunečnicová, dýňová, lněná semínka, karob atd.
Dále sem patří adaptogenní rostliny (byliny), které vykazují vysoké množství bioaktivních látek v plodech, květech, listech, či kořenech. Můžeme jmenovat Kustovnici čínskou (Goji), Macu peruánskou, Ashwagandhu, Ženšen, Rozchodnici růžovou (Rhodiola rosea), Mochyni peruánskou, houbu Chaga, zázvorový kořen, Kurkumu a další. Do superpotravin zařazujeme i mořské řasy a mladé klíčící výhonky rostlin (pšeničné klíčky, mladý ječmen, naklíčená semena luštěnin atd.)
Méně znamená více – někteří lidé se mohou domnívat, že čím více budou konzumovat superpotraviny, na úkor běžné stravy, tím rychleji je to zbaví zdravotních potíží, nebo jim to dokonce umožní řekněme „nadpřirozené“ schopnosti. To je však špatně chápaný význam. Živiny jsou zde pouze koncentrované, a aby je tělo dokázalo využít, musí se podávat ve velmi malém množství.
Ideální je střídat je mezi sebou – bylo by chybou spořádat každý den plný talíř ořechů, nebo se ládovat tabletami chlorelly, opravdu stačí dodržet doporučené dávkování, být raději střídmí a střídat více druhů superfoods mezi sebou, měli bychom je vnímat spíše jako doplněk stravy a věnovat maximální pozornost hlavně základním složkám, jimiž jsou celozrnné obiloviny, ovoce, zelenina, zdravé oleje a tuky a luštěniny.