Bulgur patří mezi potraviny, s nimiž se sice mnozí z vás dosud nesetkali, nicméně si postupně buduje pevné zázemí v našich domovech zásluhou některých zajímavých vlastností.
Tvůrci bulguru, kteří s tímto nápadem přišli již před staletími, pochází z oblastí Středního východu, Severní Afriky a některých středomořských regionů. Šlo jim o to, aby bylo možno mít v kuchyni k dispozici obilovinu velmi výživnou a sytou, zhotovenou z celých obilných zrn, a zároveň vyžadující minimální nároky na přípravu. Aby bylo možno mít na stole pokrm co nejrychleji a netrávit mnoho hodin namáčením, proplachováním, sléváním a dlouhodobým varem.
Tento záměr se jim dokonale vydařil a my z jeho výhod můžete rovněž čerpat. Jak připravit bulgur?
Příprava základní suroviny je snadná
Bulgur je předvařená, částečně rozdrcená (nalámaná) celozrnná pšenice, případně odrůda pšenice špaldy. Ta se po předvaření nechá důkladně vysušit a poté se již balí do exportních obalů na trh. Pro nás to pak znamená několik možností přípravy, které závisí zejména na schopnosti bulgur dobře natrávit.
Kdo má trávení slabší, měl by jej (bez delšího namáčení) povařit v poměru s vodou 1:3 zhruba dvacet minut a nechat ještě dojít deset minut pod pokličkou. Bulgur se vaří v osolené vodě s čajovou lžičkou kvalitního rostlinného oleje.
Komu však nečiní trávení bulguru potíže, může zvolit rychlejší či šetrnější verzi, a to buď vaření pět minut a patnáct minut pod pokličkou, anebo pouhé namočení do vody, kdy zhruba za hodinu zrna nabobtnají a lze je pak jíst i bez vaření.
Nespornou výhodou předvařené pšenice je její velmi široký okruh využití. Hodí se jako zavářka do polévky, jako součást nádivky či karbanátků, do zeleninového salátu, ale třeba i na sladko s medem, sušeným ovocem, nadrobno nasekanými oříšky a plátky kokosu. Bude chutnat dětem i dospělým včetně seniorů, kteří jistě ocení vaši nápaditost, jež rozšíří jejich obzor, zvláště pokud je zastřený pouhými bílými rohlíky a konzumním chlebem.