Sojová omáčka slouží k dochucování pokrmů a využívá se pouze v malém množství, nicméně vás jako konzumenty bude zajímat, zda je sojová omáčka zdravá.
Začít bychom měli více zeširoka. Na trhu naleznete sójovou omáčku ve dvou základních typech, a my vám nyní vysvětlíme, proč využívat pouze jeden z nich. V tom prvním je sója podrobována štěpení ve vodní lázni a následně je vzniklý materiál pouze dochucován a obarvován, nejčastěji glutamátem sodným. To se také projeví na výsledné velmi nízké ceně koncového produktu, takže pak máte k dispozici dochucovadlo za pár korun. Glutamát sodný je ale považován za přinejmenším problematickou a někdy i zdraví škodlivou přísadu, takže tato sojová omáčka zdraví určitě prospívat nebude, spíš naopak.
Zdravá sojová omáčka se vyrábí úplně jinak. Základ tvoří fermentační kultura, tzv. koji, což je speciální zdraví prospěšná plíseň Aspergillus oryzae. Vybrané sójové boby v BIO kvalitě se nejprve uvaří a pak se uzavřou do velkých kvasných nádob, kde se podrobí fermentačnímu rozkladu. Fermentace probíhá několik měsíců a z tohoto důvodu je také tato kvalitní omáčka dražší. Nejsou do ní přidávány žádné chemické látky a vy tedy máte k dispozici naprosto perfektní původní recepturu, jejíž původ sahá až do starověké Číny a Japonska.
Fermentovanou sójovou omáčku se pak nemusíte zdráhat nabídnout komukoli a můžete být bez obav z poškození zdraví nebo z navození určitých závislostí na některých chemických látkách. Využijete ji pro dochucování teplých pokrmů, zejména omáček a polévek, aniž byste museli jídlo přesolovat a používat zvýrazňovačů chuti, což je právě glutamát sodný. Hodí se i pro studená jídla, například do zeleninového salátu, luštěninové pomazánky, dresinku, sushi, kořeněných marinád. Užijete ji i pro tepelnou úpravu dýně Hokkaidó k přímé konzumaci, anebo pro restované těstoviny na nerezové pánvi.