Když byste si vyhledali v internetovém vyhledávači některá doporučení výživových poradců a zastánců zdravé výživy, jistě vás nemine tzv. potravinová pyramida. Na její spodní delší hraně budou celozrnné obiloviny, které mají vyvážený poměr bílkovin, sacharidů a vlákniny, a druhé patro zaujímá ovoce a zelenina. V horních patrech by měly být luštěniny, ořechy a semínka a zdravé tuky, případně maso, vejce a mléčné výrobky. Ne každý se ale tomuto ideálu přibližuje, podíl masa, mléčných výrobků a hlavně různých polotovarů a sladkostí bývá často větší a na ovoce a zeleninu pak mnoho prostoru nezbývá.
Pro funkční imunitní systém však potřebujeme konzumovat zeleninu i ovoce pravidelně, denně, větší podíl v syrovém stavu a část šetrně tepelně upravenou. Prospěšnější jsou čerstvé plody, v ideálním případě celé (kvůli obsahu vlákniny), část z nich si můžeme dopřát v podobě čerstvě lisovaných šťáv. Čerstvé ovoce – to je ovšem také sušené. Pokud se suší rozumně, své živiny neztrácí.
Sušené ovoce mrazem – když se zamyslíte nad tím, jak dokázali přežít lidé v naší zemi v dobách, kdy neměli chladničky a supermarkety, kde můžete denně nakoupit banány a pomeranče, pochopíte, jak důležitá pro ně byla vlastní intuice. Lidem bylo známo, že bez ovoce a zeleniny se v zimě neobejdou, a tak si museli nějak vypomáhat. Kupříkladu mrkev se ukládala do písku, některé další druhy zeleniny a ovoce vydržely v chladném sklepě, hlávkové zelí bylo v zimě k dispozici jako kysané a mnoho druhů ovoce se sušilo. Meruňky, švestky, jablka, hrušky – to vše se sušilo při pokojové teplotě.
Dnes se bohužel kvůli výnosům často suší ovoce horkým vzduchem, kdy se z něj ztrácí mnoho živin, ale přece jen existuje jedna metoda, která plody uchová v téměř původní kvalitě – sušení mrazem, tzv. lyofilizace. Takto lze skladovat i plody velmi křehké, jako jsou borůvky, maliny, jahody a brusinky a tím pádem můžete mít doma v zásobě (nejlépe v BIO kvalitě) léčebné prostředky – rozhodně lepší, než chemické léky.