Co se stravování nás lidí týká, dá se konstatovat, že ne vždycky žijeme tak, jak bychom mohli a měli žít. I když už je dnes nabídka dostupných potravin více než dostatečná, a i ekonomicky jsme na tom tak, že nemusíme většinou na jídle stůj co stůj šetřit, ne vždy si vybíráme právě to, co bychom si zřejmě vybírat měli.
Kdyby nebylo známo, co která potrava obsahuje, mohli bychom se na to možná alibisticky vymlouvat. Mohli bychom tvrdit, že bychom rádi žili zdravě, jenže nevíme, co že takové zdravé stravování znamená. Jenže dnes už je na každé potravině uvedeno dost detailně i její složení a zároveň se všeobecně dost dobře ví, co nám prospívá a co škodí, a proto se nemáme na co vymlouvat. A tak se nevymlouváme. Ale současně jsme nepolepšitelní a mnohdy jíme i to, o čem dobře víme, že bychom se tomu měli raději vyhýbat.
A když se chceme někdy přesto na něco vymluvit? Pak si zkrátka stejně nějaký ten důvod najdeme. Říkáme třeba, že jsou pro nás zdravé potraviny moc drahé, že nejsou chutné a třeba ani dostupné. A oblíbenou výmluvou je i to, že se vlastně názory na zdravou stravu v průběhu doby mění a kdo ví, zda je tedy skutečně zdravé to, co je nám dnes takto představováno. Protože se v minulosti stejně hovořilo třeba i o vejcích, jež dnes často odsuzujeme kvůli cholesterolu.
Ale žerty stranou. To, že se z vlastní vůle nezdravě stravujeme, je to nejhloupější počínání, jakého se můžeme dopouštět. Protože tím škodíme svému zdraví, i když bychom nemuseli, zaděláváme si na problémy a zkracujeme si tím svůj život. A to by rozumní lidé dělat neměli.
A co by ti rozumní dělat měli? Měli by se stravovat co nejzdravěji. Protože už se ví, co to obnáší. A také se dají zdravé potraviny lehce sehnat. Třeba i na jednom místě a přes internet.
A je tedy jenom na nás, co jíme a jaký osud si tím nachystáváme.