Co se týká našich názorů na naše zdraví, jsme v těchto nejednou vysloveně schizofreničtí. Stačí kolikrát jenom to, že nás někde píchne, a už běžíme za doktory a vystřídáme třeba i celou řadu ordinací, jenom aby se nám dostalo třeba i jen banální a postradatelné pomoci, ale když se pak dozvíme o nějakém potenciálně hrozícím skutečném problému, který nás nebolí a nevnímáme ho jako újmu, ignorujeme dobré rady i jakoukoliv nabízenou pomoc. K doktorovi běžíme i s kdejakou rýmičkou, ale pak klidně mávneme rukou dejme tomu nad tím, že je zjištěno, že máme třeba vysoký krevní tlak hrozící nám pozdějším infarktem nebo mrtvicí.
Prostě jsme nepoučitelní. A co nás pomyslně nepálí, to nejednou nehasíme. A k potřebným krokům se potom odhodláme často až tehdy, když už je pozdě a když už se snažíme jenom aspoň trochu eliminovat následky, kterými trpíme.
A toto se netýká jenom bezprostředně medicíny jako takové. Kolik jenom našinců třeba chodí do obchodů s potravinami a nakupuje tam hlavně podle čísel na cenovkách, bez ohledu na to, co že se jim tu ve skutečnosti nabízí! Kolikrát jenom sice velice dobře víme, co je prospěšné a co naopak škodící, ale sáhneme po tom, co zdravé není, protože je to třeba levnější nebo to má výraznější chuť! A ani na chvíli při tom neuvažujeme o důsledcích takové volby!
Prostě se my lidé nejednou vysmíváme zdravému životnímu stylu nebo ho aspoň ignorujeme. Vždyť co se nám může stát? Byly přece i doby, kdy nebylo co dát do úst, byly doby, kdy lidé z nouze jedli to, na co přišli, a také přežili.
Ale to je špatný názor. Dlouho se sice nemusí nic dít, ale takové postupné ničení svého zdraví nakonec přinese problémy, které už nebude možné ignorovat. A třeba už ani odstranit. A pak bude pozdě litovat.
A tak bychom měli aspoň občas sázet i na zdravou stravu. Na tu, která je nám prospěšná. A která se dnes už dá sehnat docela snadno. Každé takové sousto totiž může ovlivnit naši budoucnost.