My lidé jsme sami svého štěstí strůjci. A tak velice často rozhodujeme o tom, jak se budeme chovat, čímž také ovlivňujeme svůj další osud. Platí to pro nejrůznější oblasti našich životů, a tedy i pro stravování. Jsme to my lidé sami, kdo rozhoduje o tom, čím se budeme živit. Můžeme si vybírat, a podle toho, co si vybíráme, pak vypadá nejen to, jak jsme nasycení, ale i to, jak jsme na tom zdravotně. Jak se totiž dávno ví, není strava jako strava. A zatímco nám tu něco prospívá, něco jiné nám pro změnu škodí.
Když chceme, můžeme se stravovat zdravě a tím prokazovat svým tělům dobré služby. Jenže je skutečností, že i když víme, co to ta zdravá výživa je, nejednou toto povědomí ignorujeme a jíme raději tak, jak bychom neměli, jak nám to není prospěšné.
Víme, co je zdravé, víme, čím prospíváme svému zdraví a čím si vlastně můžeme i prodloužit život. Ale přesto si místo toho často kupujeme k jídlu to, co je od tohoto ideálu naprosto odlišné. Jíme spousty tuku, přehnaně si oslazujeme život, naše jídlo bývá plné barviv, dochucovadel a dalších pochybných přísad, a to proto, že jsme zvyklí tak jednat a že nám právě to nezdravé často daleko lépe chutná.
Což o to, chutná to nejspíše lépe a po konzumaci nemusíme cítit žádné negativní důsledky. Ale tak je tomu jenom proto, že se problémy související s nedokonalým stravováním rozvíjejí jenom postupně. A tak třeba i dlouhá léta nevnímáme, že je něco v nepořádku, a dál spokojeně jíme to špatné. A tak dlouho chodíme s pomyslným džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
A když se objeví potíže, už bývá složité se jich zbavit, pokud to tedy vůbec ještě je možné. A proto bychom neměli ignorovat zdravou stravu. Měli bychom se chovat prozíravě a jíst lépe. Protože jenom tak máme naději na lepší a delší život. O který stojíme všichni, byť to tak při našem stravování nevypadá.