Pšenice a žito BIO – potravinové zdroje z naší zeměpisné šířky

Celá zrna – konzumace celých zrn se šíří zejména mezi zastánci makrobiotiky a výživového směru dle Tradiční čínské medicíny. To však neznamená, že byste je nemohli zkusit vařit doma i vy. Je to v podstatě základní surovina, a pokud si ji opatříte v BIO kvalitě, je to vůbec ten nejlepší krok k přípravě pokrmů z obilovin. Po uvaření lze celé zrno rozmixovat na kaši a samozřejmě jej můžete využít jako přílohu k různým, zejména bezmasým pokrmům. Žito i pšenice jsou jako příloha na talíři velmi chutné k fazolím, houbám, zeleninovému salátu, smaženému tempehu, receptů je na Internetu celá řada.

Velmi důležitá je příprava, obě obiloviny musíte bezpodmínečně namáčet, nejlépe ve vlažné vodě přes noc, ideálně pak 16 – 20 hodin. Vodu se vyplatí občas vyměnit a přidávat do ní trochu bílého jogurtu. Tím se započne proces klíčení a tvorby důležitých enzymů, které štěpí složité cukry a bílkoviny na lépe stravitelné složky. Zároveň se tím eliminuje kyselina fytová a další antinutriční látky, které celému (živému) zrnu slouží pro přežití v přírodě, než nastane vhodná doba k vyklíčení nové rostlinky. Samozřejmě lze proces namáčení a klíčení zrn prodloužit a pochutnat si i na drobných klíčcích.  

Pšeničné a žitné vločky – další možností, jak si pochutnat, jsou obilné kaše připravené z vloček, samozřejmě opět celozrnných. Vyhýbejte se ovšem kaším instantním – extrudovaným, extrudáty totiž vznikají průchodem suroviny tryskou pod vysokým tlakem a při vysoké teplotě a tím se ztrácí řada cenných živin. Klasické vločky je lepší na pár hodin opět namočit, tím zkrátíte dobu varu. Hodí se k nim rozinky a jiné sušené ovoce a samozřejmě ořechy, nejlépe rozmixované. Zkuste kombinovat kešu, vlašské a arašídy – takto jsou velmi chutné.

Celozrnná mouka – nesmíme zapomínat ani na špaldovou a žitnou mouku, základní pekárenskou surovinu. Ta by měla postupně zcela nahradit mouku bílou – zdroj mnoha civilizačních zdravotních problémů.