Naše babičky a prababičky sušily přebytky ovoce ze zahrad nejčastěji v teplé místnosti, anebo venku mimo dosah přímého slunce. Takto vzniklé např. jablečné křížaly si zachovaly většinu vitamínu C a enzymů, což bylo důležité zvláště v zimě, kdy byl v lidských příbytcích ovoce nedostatek. Dříve si lidé také nechávali naklíčit obiloviny a luštěniny, neboť mnoho vitamínu C se nachází v čerstvých zelených výhoncích. Dnes se klíčení semen dostává opět do popředí zájmu, a spolu s ním i sušené ovoce. Většina průmyslových sušiček však suší plody za vyšší teploty, což sníží obsah enzymů a vitamínů.
Ovoce sušené mrazem
Existuje ovšem i metoda sušení mrazem, známá jako lyofilizace – tímto způsobem usušené ovoce si zachová většinu původních složek, přičemž lze podrobit procesu lyofilizace i velmi křehké plody, náchylné k degradaci, jako jsou maliny, ostružiny, borůvky, angrešt, nebo rybíz. A pokud skutečně dbáte o své zdraví, měli byste také vybírat sušené plody tzv. nesířené (bez obsahu konzervačního oxidu siřičitého), toho se lze sice zbavit oplachováním ovoce pod tekoucí vodou, ale ne každý to dělá, a tím se také ztrácí část živin.
Strouhaný kokos – ovocné plody lze sušit takřka všechny, takže si můžeme dopřát, co nám vyhovuje, a na co máme chuť. Sušené ovoce se také výborně hodí do koktejlů, zmrzlin, dezertů, dortů, a směsí s oříšky. Neměli bychom však zapomenout na kokos. Jeho dužina se rovněž suší a je dostupná ve formě plátků, ale nejčastěji jako strouhaný kokos. Kokos je výjimečný tím, že obsahuje velmi prospěšné nasycené tuky, ostatně kokosový olej je jednou z nejvýznamnějších olejnin na našem trhu s využitím jak v kuchyni, tak i v kosmetice.
O kokosu je mezi domorodci známo, že dokáže výborně zasytit na dlouhou dobu, má nízký glykemický index, a mohou ho bez obav konzumovat i diabetici. Neměli bychom se této exotické dobrotě vyhýbat, je to jedna z nejvýznamnějších plodin v tropickém pásmu, která náš jídelníček nemusí obohatit pouze na Vánoce.