Luštěniny v naší zemi dlouhou dobu představovaly ve standardním jídelníčku mezi strávníky pouze okrajový zájem, zasadil se o to hlavně reálný socialismus a zejména jeho jídelní menu ve školách a závodních jídelnách, sestavené na základě doporučení jakýchsi „odborníků na výživu“. Možná i vy pamatujete čočku na kyselo s uzeninou a vejcem. Byla to natolik těžce stravitelná kalorická bomba, že se jí řada lidí cíleně vyhýbala.
Luštěniny bychom měli konzumovat pouze s obilovinou, bez proteinů živočišného původu, protože samy o sobě obsahují značné množství bílkovin, a v kombinaci s obilovinami (žitným či pšeničným chlebem, jáhlovou kaší, quinoou, pohankou) vytváří komplexní sestavu aminokyselin, která plně zastoupí v jídelníčku maso. Luštěniny obsahují i mnoho dalších živin a také vlákninu, která podporuje střevní peristaltiku a podporuje i správné složení střevního mikrobiomu. Maso vlákninu neobsahuje, a to je jeden z důvodů, proč masitá strava může vyvolat i vážná onemocnění trávicího traktu.
Čočka – představit vám hnědou čočku by bylo zřejmě pomyslné „házení hrachu (čočky) na zeď“, ovšem neexistuje pouze tato odrůda. Na vašem jídelním stole se bude dobře vyjímat i čočka černá – Beluga nebo čočka červená. Ta v loupané verzi představuje vynikající příkrm pro batolata a je vhodná i při různých dietách trávicího traktu. Červená loupaná čočka se nemusí dlouho vařit a hlavně namáčet, protože nenadýmá.
Cizrna – méně známá luštěnina, ale velmi výživná a sytá, ideální pro sportovce včetně silových sportů i příznivce kulturistiky. Můžete jí podávat vařenou jako přílohu, ale největší uplatnění nachází v pomazánkách Hummus se sezamovou pastou Tahini.
Fazole – fazole jedli i římští gladiátoři, aby získali potřebnou odolnost, sílu a chrabrost. Fazole bychom mohli považovat za superpotravinu, a měli byste je jíst pravidelně, alespoň několik dnů v týdnu. Jsou vynikající náhradou masa a obsahují mnoho vlákniny. Výhodné je mezi sebou střídat, například fazolky mungo, adzuki, bílé fazole velké či malé a červené fazole ledvina.
