Když tu ještě byli naši dávní a vlastně i ještě relativně nedávní předkové, jedlo se to, co zrovna bylo. Naši dávní předci byli odkázaní jenom na přírodu, na to, co jim tato nabídla a co si z toho dokázali pro sebe urvat, a ještě generace našich prarodičů či praprarodičů žila v době války, kdy to mnohdy nebylo o moc lepší, pokud to vůbec bylo lepší. A i mnozí z nás současníků ještě žili za socialismu, kdy už to sice bylo o něco lepší, ale pořád tu bylo leccos nedostatkové a leccos nekvalitní. V těchto případech prostě nebylo na výběr. Často byli lidé rádi, že mají vůbec co jíst, a na nějakou kvalitu moc nehleděli.
Dnes už ale můžeme mít cokoliv. A proto se dostala do popředí i otázka toho, jak bychom se měli ideálně stravovat, abychom se ve zdraví dožili co nejvyššího věku. Věda se na toto téma vrhla a přišla na ledacos, i osvěta zapracovala a určitě to přineslo i určité pozitivní výsledky. Přinejmenším v tom, že už dnes my lidé víme, jak se to s tou stravou vlastně má.
Dnes už víme, co naše strava obsahuje, a aspoň v hrubých rysech víme i to, co by měla v ideálním případě obsahovat. Povědomí o tom máme a je tak i naděje, že to vezmeme za své a budeme se tím ve svém vlastním zájmu řídit. Jenže to často u té naděje končí. A často jde o promrhanou šanci. Protože i když víme, co bychom jíst měli, mnohokrát se něčím odbudeme a na kvalitu toho, co konzumujeme, nebereme ohled. Protože ono se přece nic nestane, když si dáme něco, co prý není zdravé.
Jistě, pro jednou se nic nestane. Jenže my se stravujeme nezdravě i každou chvíli a někdy i neustále. A pak nám to škodí. Ale vždycky si najdeme výmluvu, proč si tak nerozumně počínáme. Namísto abychom navštívili třeba e-shop, který se na zdravé potraviny specializuje a tím nám dává možnost netápat a zdravě jíst a žít.
A tak bychom se asi měli polepšit a využívat tento obchod častěji. Jde přece o naše zdraví a život.