K čemu se využívá epsomská sůl

Epsomská sůl není sůl kuchyňská, kterou solíme pokrmy, jde o síran hořečnatý, tedy v chemickém názvosloví sůl kyseliny sírové. Lidé znají tuto chemickou sloučeninu již po staletí, její název souvisí s velkým nalezištěm, které se nachází v Anglii, v hrabství Epsom. Voda obohacená síranem hořečnatým byla již v 17. století zdrojem pro léčebné koupele a dovážela se do mnoha států Evropy.

O epsomské soli je známo, že uklidňuje psychické napětí, zmírňuje bolesti a křeče a urychluje hojení modřin, zánětů a drobných poranění. Tyto účinky jsou připisovány zejména hořčíku, který se dobře vstřebává do krevního oběhu skrze pokožku.

Epsomská sůl dávkování

Epsomská sůl je bezpečná za předpokladu, že dodržíte správné dávkování. Jestliže ji užíváte vnitřně, doporučuje se dodržet maximální dávku na den 5 gramů. U koupelí postačí nechat rozpustit dvě polévkové lžíce v plné vaně napuštěné vodou. Koupel by neměla přesáhnout 30 minut a měli bychom ji provádět jen jednou za dva až tři dny. Organismu určitou dobu trvá, než zpracuje minerální látky ze solného roztoku. Epsomská sůl je vhodná také jako vlasový kondicionér, lze ji aplikovat jen jako roztok s vodou, nebo ji přidat do běžného kondicionéru. Doba působení kondicionéru na pokožku by neměla trvat déle, než 20 minut.

Předávkování hořčíkem – nic se nesmí přehánět a v organismu by měla panovat rovnováha, to se také vztahuje na množství přijatého magnézia. V krevním oběhu musí být tento kovový prvek ve vyváženém poměru s vápníkem, sodíkem a draslíkem, a pokud jej přijímáme příliš mnoho, projeví se to zarudnutím pokožky, nevolností, průjmem, a velmi často příznaky nízkého krevního tlaku. Přebytek hořčíku se z těla vylučuje močí a stolicí a k závažnějším potížím může dojít obvykle jen u osob s nedostatečnou funkcí ledvin.

86