Lněná semínka

Ořechy a rostlinná semena se řadí k nejvýživnějším potravinám. Přidávají se do pomazánek, polévek, omáček, cereálních jídel, moučníků a dortů. Největší podíl živin v přirozené podobě se nachází u všech olejnin v syrovém stavu. Nejcennější rostlinné oleje, másla a krémy se vyrábí procesem za studena, tedy lisováním a rozemíláním. Zpracování za vysokých teplot a nevhodné přísady naopak jejich původní vlastnosti degradují, proto bychom měli pečlivě dbát na jejich výběr – zvolit nerafinované oleje lisované za studena, anebo zakoupit pouze přírodní semena.

Proč zrovna lněné semínko

Len se ve střední Evropě pěstuje po staletí. Je významnou hospodářskou surovinou pro výrobu textilních vláken a člověku prospěšná jsou i lněná semínka. Objevují se jako součást pekárenských výrobků již desítky let, ale největší podíl živin z nich získáme šetrným mletím nebo drcením. Mají totiž velmi tvrdou slupku, která se obtížně žvýká, a výhodnější je vždy těsně před konzumací využít služeb mlýnku, mixéru, nebo hmoždíře. Neměli bychom je však drtit do zásoby, protože velmi rychle v nich žlukne tuk a ztrácí své původní vlastnosti.

A proč bychom měli do svého jídelníčku zařadit zrovna semena lnu?

Především jsou velmi významným zdrojem nenasycených mastných kyselin, prospěšných pro náš organismus, zvláště vynikají výrazným obsahem složky omega-3. V naší středoevropské stravě převládá podíl omega-6 mastných kyselin, který by měl být ve vyváženějším poměru s omega-3. Ty se vyskytují ve větším množství především v tučných mořských rybách, ve vlašských ořeších, a právě ve lněném semínku.

Dále obsahují pestrou plejádu vitamínů skupiny B od B1 až po B6, vitamín E rozpustný v tucích, vitamín K, hořčík, vápník, mangan, draslík, zinek, selen, železo a fosfor. Najdeme v nich také rostlinné estrogeny, tzv. lignany.