Co víme o manganu

Mangan je jedním z mikroprvků, tedy stopových prvků v kovové vazební mřížce, který lidské tělo využívá zejména pro regenerační procesy. Zapojuje se do výstavby nových tkání, jako je kostra, chrupavčité části kloubů či nosní přepážky, a je důležitý od prvopočátku vývoje lidského plodu. Jeho nedostatek se může projevit vrozenými vadami novorozenců, ale to není zdaleka vše.

Mangan potřebujeme např. pro správnou funkci slinivky a regulaci krevního cukru (prevence diabetu), pro správné využití vitamínu C a vitamínů B, pro imunitní systém, detoxikační procesy a pro udržení zdravé pokožky a přirozené barvy vlasů (bez šedin) i ve vyšším věku.

Opět vítězí přírodní zdroje

Mangan čerpá naše tělo ze stravy a opět bychom se měli přidržet osvědčených vědomostí a zkušeností našich předků, kteří konzumovali pokrmy bohaté na živiny, se šetrnou kulinářskou úpravou.

Omezujte rafinované potraviny – odstraňování živin rafinací z potravin je jeden z největších hříchů současné doby, proto bychom měli důvěřovat celým obilným zrnům, olejnatým semenům, ovoci a zelenině, než sáhneme např. po pytlíku hladké pšeničné bílé mouky. A chceme-li získat dostatek manganu ze stravy, využijme např. hnědou rýži, pšenici špaldu (celozrnné výrobky včetně špaldových celozrnných těstovin), listovou zeleninu, slunečnicová a dýňová semínka, sušený (strouhaný) kokos a kokosový olej.

Problém pitné vody ze studní

Mangan v organické vazbě v rostlinné říši je pro člověka prospěšný, jeho přebytek vyloučí žluč a následně vyjde z těla stolicí, ale příliš mnoho anorganického manganu a stejně tak i železa je pro nás toxické. Předávkovat se těmito prvky lze např. z některých nevhodných potravinových doplňků a také z některých zdrojů pitné vody, např. neupravených vod ze studní. Příliš mnoho manganu a železa ve vodě může vést ke zdravotním problémům, např. k poruše jaterních funkcí, únavě, špatnému vstřebávání vápníku (lámavé kosti), cévní embolii, zhoršení paměti a koncentrace a mnoha dalším.